Vždycky jsem si říkala, že kultura pro mě bude vždycky velice důležitá. Protože já jsem v kultuře vlastně vyrůstala. Protože můj otec byl takový příležitostný herec, takže se mu líbilo opravdu hodně v divadle. Taky byly opravdu velice časté hádky s mámou a otcem, protože se moje máma hádala velice často, že je můj otec byl stále jenom v divadle. A i když otec nehrál v divadle, tak tam byl s kamarády anebo se na ně díval, jak hrají svoje role. Já sice moji maminku chápu, že chtěla mít svého manžela doma, ale zase mě vadilo, že moje máma křičí na mého otce, protože já jako dítě jsem chodila furt s tátou do divadla, kde jsem se dívala, jako hraje a nebo jsem si hrála s ostatními dětmi, které čekaly, než jejich rodiče skončí v divadle.

A byla to opravdu veliká zábava a já si říkám, že kdyby mě otec nebral do kina a do divadla, tak mně kultura asi zajímat nebude. Protože pro kulturu se člověk musí narodit a člověk taky musí pochopit, co je to vůbec kultura. A třeba navíc si myslím, že kultura taky člověka vzdělává. Protože jenom díky kultuře člověk ví, jaký je svět a jaká je třeba naše Česká republika.

Protože každá země má jinou kulturu. A to nemyslím například kino nebo divadlo, ale takovou kulturu, jakou má každý stát. Abych pravdu řekla, tak nejraději mám takovou tu Moravskou kulturu, kdy ženy chodí například oblečené v krojích. A tohle se mi opravdu hodně líbí a já jsem si řekla, že bych taky jednou chtěla zažít to, co zažívají moravské ženy a chtěla bych si taky někdy vyzkoušet krásný Moravský kvalitní kroj. A jaká kultura se například líbí vám? Pokud mám tedy na myslí kulturu jiných států. Taky se mi líbí moc Indie a jejich pěkná kultura, kde mají krásně všechno barevné a taky nosí krásné sárí, které jsem měla už to štěstí vyzkoušet. A musím uznat, že je to velmi pěkné a příjemné.